Královské jméno Václav se v české historii opakuje. A stane se, že třeba některého z králů Václavů nedokážeme hned zařadit na časovou osu dějin. V případě krále Václava IV. to je ale snadné. Stačí si mnemotechnicky zapamatovat, že král Václav IV. byl synem Karla IV. Čtvrtý a čtvrtý. Nastoupit na trůn po tak mocném panovníkovi, to nemohlo být lehké. A tak není divu, že se o Václavu IV. často říká, že se než vládnutí raději věnoval radovánkám a že panovnické povinnosti ho unavovaly. Král Václav IV. ale přece jenom v historii zanechal i jiné stopy.
Syn mocného krále
Václav IV. se narodil 26. února 1361. Jeho otec, císař Karel IV. (1346 až 1378), byl tou dobou již patnáctým rokem na trůně českých králů. Václavovou matkou byla Karlova třetí žena Anna Svídnická, babičkou Eliška Přemyslovna
- Už ve dvou letech – 15. června 1363 – byl korunován českým králem. Ovšem otec Karel vládl ještě dalších patnáct let.
- V devíti letech Karel syna oženil s Johannou Bavorskou, a když táhlo Václavovi na šestnáctý rok, ovdověl.
- V patnácti letech prosadil Karel Václavovu volbu králem římským, čímž zajistil kontinuitu Lucemburků na říšském trůně.
Když 29. listopadu 1378 podlehl Otec vlasti Karel zápalu plic, chopil se Václav plně svých pravomocí. Zpočátku vše šlo velice dobře, otcem vytvořený systém fungoval i po smrti svého tvůrce. Václav se ale věnoval svým radovánkám, honům, pitkám. Závažné problémy neřešil, panovnické povinnosti ho unavovaly. V devadesátých letech pak přichází rána za ránou.
- Roku 1394 se proti Václavovi spikli představitelé vysoké šlechty. Král Václav IV. byl zajat. Boj Lucemburka s Lucemburkem vyřešil třetí Lucemburk: Václavův mladší bratr Jan, vévoda Zhořelecký, který prosadil díky své ohromné armádě královo propuštění.
- 20. srpna 1400 byl Václav sesazen z trůnu římského krále. Tento akt odmítl uznat. Na jeho straně sice stála řada říšských měst a šlechty, ale neměli nad říší skutečnou moc.
- Aby pomohl řešit situaci, rozhodl se Václav vykonat „římskou jízdu“, tedy odjet do Říma a nechat se tam korunovat císařem římským. Roku 1402 požádal svého bratra Zikmunda, krále uherského (a budoucího krále českého a císaře římského), aby mu s cestou pomohl. Žádná korunovační cesta se však nekonala. Důvěřivý Václav totiž souhlasil s bratrovým požadavkem být jmenován správcem Království českého. Jakmile toho Zikmund dosáhl, Václav byl opět zajat a přes rok vězněn ve Vídni. Bratr Zikmund se zatím pokusil neúspěšně chopit v Čechách vlády.
- 18. ledna 1409, při svém pobytu v Kutné Hoře, vydal Václav IV. dekret, který je podle místa původu zním jako Dekret kutnohorský.
Kostnický koncil a první defenestrace
V té době se stále silněji ozývaly hlasy volající po nápravě ziskuchtivé církve a celé společnosti. V čele kritiků již stál Jan Hus. Ten se až do roku 1412 mohl spolehnout na královu podporu, a asi by si ji udržel déle, kdyby toho roku nezačal kritizovat prodej církevních odpustků, z nichž měl zisk i král. Ten musel sledovat sledovat Kostnický koncil, končící Husovým upálením. Proti koncilu vystoupila český šlechta. Stoupal ale i tlak papeže a katolické církve (i zahraniční).
Posledním Václavovým počinem bylo jmenování protihusitských konšelů na Novém Městě pražském, kteří byli ale 30. července 1419 svrženi z oken radnice rozvášněným davem pod vedením Jana Želivského. Situace se králi vymkla z rukou, onemocněl a 16. srpna 1419 podlehl srdečnímu záchvatu.
Ani smrt mu nepřinesla klid. I když v září nechala jeho druhá choť Žofie pohřbít královo tělo ve zbraslavském klášteře, v srpnu 1420 byl klášter zfanatizovaným davem vypleněn, balzamovaná mrtvola exhumována, na oltáři ověnčena senem a napájena vínem. Když se situace uklidnila, podařilo se jakémusi rybáři znovu krále pohřbít na vinici. Po odplynutí nejradikálnějších revolučních bouří bylo tělo roku 1423 znovu vyzdviženo, odvezeno na Vyšehrad a v létě 1424 slavně pohřbeno do katedrály svatého Víta.
Víte, že…
- … astrologie v době Václava IV. měla čelné postavení v hierarchii věd? Její vliv pronikal i tehdejším lékařstvím, alchymií, botanikou a dalšími obory.
- … namísto dostavby rozestavěné katedrály svatého Víta si král Václav IV. liboval ve stavbě loveckých zámečků, kam se uchyloval před plněním svých vladařských povinností?
- … před monumentálním malířstvím dával král Václav IV.přednost umění knižní miniatury? Na jeho dvoře dosáhlo pozoruhodného rozkvětu.
Matka krále Václava IV.
Anna Svídnická. Narodila se roku 1339 a zemřela 11. 7. 1362. Polská (slezská) kněžna a česká královna, třetí manželka Karla IV. Dcera Jindřicha VI. (II.) Svídnického (Javorského) a neteř Bolka Svídnického byla provdána za Karla IV. 27. 5. 1353 ve svých 14 letech v Budíně.
Anna Svídnická byla původně určena za manželku Karlovu synovi Václavovi (z druhého manželství s Annou Falckou), který však záhy po narození v roce 1351 zemřel. Protože Karel IV. mezi tím ovdověl, oženil se s Annou sám. Sňatkem s Annou získal Karel na základě dědického odkazu pro Českou korunu Javorsko a Svídnicko ve Slezku – poslední nezávislá knížectví – a tím připojil celé slezské území k územím České koruny. Na českou královnu byla Anna korunována 28. 7. 1353, na německou královnu v Cáchách 9. 2. 1354 a římskou císařovnou společně s Karlem 5. 4. 1355 v Římě.
Anna měla s Karlem dvě děti: Alžbětu (Elišku), provdanou v roce 1366 za Albrechta III. Habsburského, a Václava IV., který se jí narodil v Norimberku, následného českého a německého krále. Anna Svídnický zemřela ve 23 letech v šestinedělí i se svým v pořadí již třetím dítětem, což byl v této době dost častý jev.
Zdroj: S využitím archivních materiálů aut.