Jako Vestfálský mír vstoupily do dějin smlouvy, kterými byla roku 1648 ukončena třicetileté válka. Vestfálský mír je považován za jeden nejvýznamnějších evropských mezníků, kterým se změnily hranice, tedy politické uspořádání Evropy. Pojmenování Vestfálský mír se vžilo proto, je jedna z dvou smluv byla verifikována v německém Münsteru ležícím ve Vestfálsku.
Příčiny třicetiletí války
Území, které bychom v současné době nazvali střední Evropou, spadalo pod správu Svaté říše římské (SŘŘ) – a vlastně římskokatolické církve, která prostřednictvím papežského úřadu a vládnoucí říše pevně ovládala Evropu. Svatá říše římská představovala územní správní celky (vesměs knížectví) rozkládající se na územích současného Rakouska, České republiky, východní Francie, Německa, Švýcarska, Nizozemska a části Itálie. Německá knížectví představovala největší část říše. Byla částečně autonomní, v čele každého stál kníže.
Nespokojenost s katolickou církví
V šestnáctém a sedmnáctém století se Evropou začala šířit nespokojenost katolíků nad odklonem římskokatolické církve od křesťanských hodnot. Vznikaly snahy o reformaci římskokatolické církve. O to usilovali Martin Luther a Jan Kalvín, kteří hlásali návrat k biblickým hodnotám.
Ke svým myšlenkám a dílům nacházeli příznivý ohlas, takže nakonec jejich reformátorské snahy vyústily ve vznik nových náboženství. V Evropě pak vedle sebe stály tři církve: katolická, luteránská a kalvínská. Mezi jejími příslušníky panovalo napětí a rivalita. Byla utvořena Katolická liga a Protestantská unie, které stály proti sobě, nejdřív bez boje. Když došlo ke konfliktu, nastala válka, která nakonec trvala třicet let.
Defenestrace: Podruhé se to neosvědčilo
Příčinou ozbrojeného konfliktu byly pražské události. V letech 1617 až 1618 byly v Čechách zavřeny dva kostely luteránské církve, což se dotklo české nekatolické šlechty. Protože na jejich žádosti vysílané k Hradu nebylo reagováno, vnikli šlechtici do Pražského hradu a provedli akt, který se v české historii už jednou předtím osvědčil – liknavé katolické úředníky vyhodili z okna. A to byl impulz k rozpoutání války. K jednomu z dílčích bojů patří také nešťastná bitva na Bílé hoře, poprava 27 českých protestantských šlechticů a konfiskace majetku nekatolické šlechty.
Už nešlo o víru, ale o moc
Původně náboženský konflikt se rozrostl, už nešlo o víru, ale o rozdělení moci v Evropě. Do mezinárodního válčení vstoupilo také Dánsko, Francie, Nizozemí, Španělsko a Švédsko. Válka na celém území Svaté říše římské trvala třicet let.
Vestfálský mír
Počátkem 40. let sedmnáctého století počaly snahy o smluvní ukončení válek, kterými se už třetí desetiletí zmítala Evropa. K vyjednávání přistoupila:
- Svatá říše římská – zastoupená císařem Ferdinandem III. a dalšími německými knížaty;
- Španělsko;
- Francie zastoupená Ludvíkem XIX. a kardinálem Julesem Mazarinem;
- zástupci Republiky spojených nizozemských provincií
- a Švédsko.
Jednání se konala ve dvou německých městech. V saském protestantském Osnabrücku a v katolickém Münsteru, který leží ve Vestfálsku, po němž byly smlouvy také pojmenovány. Ke konečným podpisům a uzavření smluv došlo 24. října 1648.
Změny v Evropě po Vestfálském míru
- Císař přestal mít neomezenou moc nad Svatou říší
- V jednotlivých zemích SŘŘ mohla knížata vládnout v duchu vlastního náboženství „cuius regio, eius religio“ (což ale kupodivu neplatilo v zemích Koruny české, kde katolická církev upevnila své pozice).
- Nekatolickým křesťanům v katolické zemi a naopak byla garantována náboženská svoboda s právem konat své liturgie na určením místě a v určitém čase
Územní změny
Při uzavírání Vestfálského míru došlo k přerozdělení územních celků.
- Francie získala biskupství Metské, Toulské, Verdunskéa města Décapole v Alsasku.
- Švédsko získalo západní Pomořansko.
- Braniborsko-Prusko získalo Zadní Pomořansko, biskupství Magdeburské, Halberstadtské, Kaminské a Mindenské.
- Byla uznána nezávislost města Brém.
- Falc byla rozdělena na Horní a Dolní Falc.
- Na Rýnu byl obnoven volný obchod, který byl z důvodu války blokován.
- Jednotlivé země Svaté říše římské získaly mezinárodní subjektivitu.
Foto: Münster (pixabay.com)