Vředy na kůži jsou bolestivá ložiska vyplněná hnisem. Zpočátku jsou tvrdá, později měknou – vřed dozrává. Úlevu od bolesti přinese až otevření vředu a odchod hnusu z rány. Vředy na kůži vznikají průnikem infekce. Jsou nebezpečné tím, že se z nich může vyvinout druhotná infekce, v nejhorším i otrava krve. Vřed obvykle otevírá lékař, ale někdy jej lze ošetřit i v domácích podmínkách.
Vřed na kůži: Léčbu je radno svěřit lékaři
Vřed na kůži se začně projevovat jako červená papulka, jejíž okolí je bolestivé, na omak teplejší než ostatní kůže. Okolí je oteklé a zarudlé. Za několik dní se vřed na kůži začne zvětšovat nahromaděným hnisem. Nabyde vystouplého tvaru, jeho vrcholek je žlutavý. Vřed na kůži obvykle sám praskne a jeho obsah vyteče. Otrlí jedinci, kteří se nebojí bolesti (a infenkce) otevření vředu napomáhají, ale ne vymačkáváním (jako u jiných kožních pupínků s hnisavým vrškem), ale naopak napínáním kůže ve dvou směrech od středu vředu.
Jistější ovšem je zajít se vředem k lékaři, který jej odborně (a samozřejmě sterilně) otevře a následně ošetří nebo i zavede drén na odchod hnisu.
- V případě, že se člověku tvoří vředy častěji nebo jsou velké, může lékař předepsat i užívání antibiotik.
- Jiný lékařský názor antibiotika nedoporučuje a přiklání se k přírozenému dozrání ložiska a odchodu infekce přirozenou cestou (antibiotika podle nich zastaví proces, který se pak rozvine na jiném místě těla).
Vyhojení vředu trvá tak dva týdny, někdy až měsíc, když se ve vředu stále tvoří hnis a rána se nehojí (například právě při „svépomocných“ zásazích).
Místa výskytu vředů
Vřed na kůži se může objevit na kterékoliv části těla, jsou ale místa, kde je vřed obzvlášť bolestivý (a tam se dost často tvoří):
- na hýždích,
- v okolí řitního otvoru,
- na vnitřní nebo zadní straně stehen,
- v podpaží, na krku,
- na prsou (ženám i mužům).
Jsou známy případy, kdy při vředu vnikla do organismu druhotná infekce, která způsobila až otravu krve, a nebo – v případě vředu na obličeji – záněty mozkových blan.
Jiné typy vředů na kůži
Dekubitus (proleženina, dekubitální vřed). Je to kožní sněť kůže a podkoží spojená s jejím následným rozpadem. Bývá ostře ohraničená. Může vzniknout i u mladých, zdravých lidí následkem déletrvajícího tlaku nebo třením při nesprávně přiloženém obvazu či ortopedické pomůcce (například sádrový obvaz, nebo poškození úlomkem kosti při zlomenině). K zánětlivému dekubitu dochází a dlouholežících nemocných, při srdečních, cévních a nervových nemocech, infekcích, podvýživě. Dekubity se vytvářejí většinou v krajině křížové, sedací, nad hrboly kosti sedací a nad trny kosti kyčelní, v oblasti kosti lopatkové, v krajině kotníků, nad loketními klouby a podobně.
Bércové vředy vznikají na podkladě chronické nedostatečnosti žilního systému dolních končetin, často jako následek opakovaných zánětů žil, při poruše chlopní žilního systému, nebo po uzávěru hlubokých žil dolních končetin. Toto onemocnění je svou úporností a dlouhodobým léčením často zdrojem trvalých obtíží pacienta, někdy může vést i k částečné invaliditě. Jsou doprovázeny otokem postižené končetiny, často i trvalou bolestivostí. Vzniku defektu předchází změna barvy kůže v postižené oblasti se současným rozšířením podkožních žilních pletení. Léčba je jak místní, tak celková.