Za optimální krevní tlak jsou pokládány hodnoty nižší než 140 mm rtuťového sloupce u horního (systolického) a 85 mm dolního (diastolického) tlaku. Hodnoty 141až 159 mm horního a 85 až 89 mm dolního tlaku mohou znamenat již hraniční hypertenzi. Vysoký krevní tlak je nejčastějším onemocněním naší oběhové soustavy. Příčina této choroby zůstává zejména v začátcích často skryta.
Krevní tlak reaguje na tělesné a duševní změny
Udržení správného krevního tlaku je nutné pro předcházení závažných oběhových onemocnění. Ve vzpřímeném stoji je krevní tlak v dolních končetinách kolem 180 mm Hg, vleže je menší. To poznáme nejen podle náplně žil, ale pochopíme, proč po dlouhém stání může dojít k mdlobám nebo po prudké změně z polohy vleže do vzpřímeného stoje dojde k nedokrvení mozku. Tlakové poměry v krevním řečišti se mohou měnit i duševní zátěží. Tlak po rozčilení nemusí však jen stoupat, což bývá obvyklé, ale jestliže se v návalu žalu či radosti špatně rozdýcháme, může krevní tlak i poklesnout.
Kdy je krevní tlak vysoký
Normální krevní tlak se udává v hodnotě 120 až 140 mm Hg (systolický) a 60 až 90 mm Hg (diastolický). Hodnota do 160/95 je považována za hraniční, vyšší je považována za vlastní hypertenzi. Krevní tlak kolísá podle denní doby a podle naší činnosti. Lidé s vysokým krevním tlakem jsou mimo jiné ve stálém ohrožení rizikem mozkové mrtvice
Příznaky vysokého krevního tlaku
Zpočátku pacienta nic netrápí (na zvýšený krevní tlak „přijde“ lékař častokrát při prohlídce z jiného důvodu).
- Typickými příznaky vysokého krevního tlaku jsou stálá únava, bolest hlavy, hučení v hlavě, šumění v uších, pocit jakoby „posunutého“ vnímání, někdy spánkové poruchy (nespavost), návaly horka, přehřívání, návaly pocení, chvilkové rychlé bušení srdce.
- Při déletrvajícím vysokém krevním tlaku mohou lékaři zjistit zvětšené srdce (levá komora) v důsledku přetěžování, změny na očním pozadí, poškození ledvin, aterosklerotické změny na tepnách dolních končetin ( ischemická choroba periferních tepen dolních končetin)..
Léčba vysokého tlaku
Vysoký krevní tlak se téměř nikdy nevyskytuje jako samostatné onemocnění, ale je vždy vázán na jinou chorobu, jeho příčinou může být nedostatečnost jater, poruchy trávení, dlouhotrvající chyba v životosprávě, poruchy štítné žlázy, klimakterium. Vysoký tlak je nebezpečný, ale lékařská věda jej dokáže léčit.
Ve víc než polovině (někdy se uvádí až 80 procent) onemocnění hypertenzí je možné upravit tak, aby nemocný nemusel užívat klasické léky, k nimž i lékař sáhne až v krajním případě.
Hlavním rizikovým faktorem vzniku vysokého krevního tlaku jsou chyby v životosprávě a dlouhotrvající psychické zátěže. V prvém případě jde především o nadměrnou spotřebu soli, toxické účinky nikotinu, nadměrnou spotřebu kávy a převažující živočišnou stravu.
Podle odborníků většina případů hypertenze vzniká plíživě v důsledku vědomého či nevědomého porušování rovnováhy mezi vnitřním a vnějším prostředím, mezí tělem a okolním světem.
O udávají „čísla“ krevního tlaku
Krevní tlak se udává ve dvou hodnotách: nejvyšší tlak odpovídající tlaku při stažení srdce (systolický) a nejnižší, který se udržuje při roztažení srdce pružností cév (diastolický). Obě hodnoty jsou důležité; z jejich posunu se soudí na onemocnění vysokým krevním tlakem – hypertenzí.