Duševní vývoj kojence v prvních měsících života postupuje stejně rychle jako vývoj tělesný a jako zvětšování jeho váhy a délky. Duševní a pohybový vývoj malého dítěte je navzájem pevně propojen. Medicína používá termínu psychosomatický vývoj. Ten je podmíněn stále se rozvíjejícím centrálním nervovým systémem, tvořeným mozkem a míchou. Při jejich poškození nebo nezralosti jsou téměř vždy postiženy současně duševní i pohybové schopnosti dítěte. Zvlášť úzké je toto spojení v kojeneckém věku. Čím mladší je kojenec, tím těsněji je u něj motorika s psychikou propojena a obě se vzájemně podmiňují, takže je skoro nemožné popisovat je odděleně.
Pláč, křik nebo komunikace?
Zdravý novorozenec přichází na svět vybavený základními vrozenými reflexy, které mu umožňují jednak příjem potravy (reflex hledací, sací a polykací), jednak základní obranu (reflex mrkací, kašlací a kýchací). Kromě toho umí již od počátku křičet, čímž postupně rozpíná plíce a hlavně tak reaguje na nepříjemné pocity, především na bolest a hlad. Protože po křiku přichází vždy zvenčí pomoc, začíná se jí brzy takto dovolávat. Ale křik nezůstává stále stejný, už během druhého měsíce se začíná měnit podle toho, co jej vyvolalo. Jinak zní křik oznamující: „mám hlad“, jinak „bolí mne bříško“ a odlišně zní „potřebují přebalit“. A brzy – v průběhu třetího měsíce – se do dosavadního rejstříku zařadí nový tón, oznamující: „chci se s někým bavit“.
Ani kojenec nesmí zůstat bez dozoru
Ve čtvrtém a pátém měsíci dítě stále zdokonaluje svou polohu na bříšku: Stále výše zvedá hlavu a stále déle ji udrží. Opírá se nejdříve o předloktí, ale později i o dlaně, čímž se zvětšuje jeho rozhled. Kojenec je touto vyhlídkou nadšen, radostně se usmívá a v pátém měsíci se už snaží této nově dobyté pozice co nejvíce využít. Právě první, nečekané pokusy kojence jsou nejnebezpečnější, protože ještě nejsme ve střehu, nepočítáme s tím, že by to už dokázal. Proto si od prvních týdnů zvykáme zavírat postýlku a nenecháváme ani nejmladšího kojence na stole nebo gauči bez dozoru.
Začíná používat ruce
Během druhého čtvrtroku se rychle rozvíjí i jemná motorika – pohyby rukou. Kojenec už nemá ručky sevřené v pěst ,ale používá jich k uchopování předmětu. Na počátku tohoto období pouze podanou barevnou hračku uchopí a chviličku se na ni zahledí. S postupem času si ji prohlíží stále déle, až si ji posléze v šestém měsíci cíleně přidržuje oběma rukama před očima, různě s ní pohybuje a strká do pusy. Ústa mají totiž u malého dítěte převážně funkci úchopovou. V určitém ohledu jsou pohybové možnosti kojence větší, než budou kdykoli později. Jsou pro něho snadné, protože má volné, pohyblivé klouby a nižší svalové napětí, takže je ohebnější.
Děťátko si sedá
V průběhu pátého a šestého měsíce se kojenec dychtivě chápe podaných prstů a přitahuje se z lehu do sedu. Kymácející se hlavička je opakovaným cvičením krčních a zádových svalů stále pevnější, dítě přidržováno sedí. Jeho základní poloha je ale zatím stále horizontální, až do té doby, kdy se posadí sám.
Zdroj: S využitím časopiseckých příspěvků MUDr. Marie Pokorné, CSc.