Již na počátku těhotenství, kdy je na základě termínu poslední menstruace vypočítán termín porodu, je budoucí matka upozorněna, že se nejedná o termín přesný, ale orientační. Tolerance je obvyklá v rozmezí plus mínus dvou týdnů. Teprve dojde-li k tomu, že vypočítané těhotenství trvá déle než dvaačtyřicet týdnů, začnou lékaři hovořit o přenášení a v důvodných případech i o umělém vyvolání porodu po termínu. Žena v tu dobu bývá obvykle již hospitalizována. Lékaři rozhodnou, jakým klinicky ověřeným postupem případně porod vyvolají.
Přenášení plodu po termínu porodu
Po 42. týdnu těhotenství, kdy nastává období laicky i lékačsky označované za přenášení plodu, narůstají rizika, která by mohla negativně ovlivnit plod i matku. Protože je v té době těhotná žena již v odborné péči ambulance porodnice, kde hodlá porodit, bývá jí obvykle doporučena preventivní hospitalizace.
Důvodem je kontrola a podrobné vyšetření zdravotního stavu dítěte i jí samé. Třebaže mají v té době ženy (zejména prvorodičky) velmi křehkou psychiku, neměly by se hospitalizaci zpěčovat, protože se děje především v zájmu dítěte.
Odborníci ale připomínají, že v poslední době klesá počet počet potermínových porodů.
- Je používána moderní diagnostika zpřesňuje určení termínu porodu. Velký přínos pro určení přesnějšího stáří těhotenství přineslo vaginální ultrazvukové vyšetření provedené do 12. týdne těhotenství (později už mohou vznikat nepřesnosti).
- Další příčinou toho, že statisticky ubylo porodů po termínu, jsou tak zvané programované porody (indukce porodu), kdy se lékař a budoucí rodička dohodnou na termínu porodu, a to bez objektivního medicínského důvodu.
- Lékaři ovšem dále připomínají i skutečnost, že alespoň ve 40 procentech se jedná o přenášení jen domnělé, zapřičiněné tím, že žena chybně uvedla datum své poslední menstruace (nepoužívají menstruační kalendář) nebo má menzes nepravidelnou.
Aby bylo vše v pořádku
Obvykle deset dní po uplynutí vypočítaného termínu porodu bývá budoucí maminka přijata k nemocničnímu pobytu. Příjmu může být přítomen otec dítěte, a nebo i dula, která matku těhotenstvím provází. Maminka je seznámena s důvody hospitalizace a podepíše potvrzení o tom, že byla poučena.
Přijímající lékař zkontroluje veškerou dokumentaci o průběhu těhotenství a záznamy z vyšetření. Potom těhotná podstoupí vyšetření, kterým se zdravotníci seznámí s aktuálním zdravotním stavem dítěte. Teprve poté je určen způsob dalšího postupu, respektive metoda vyvolání porodu po termínu.
- Toto rozhodnutí vychází z individuálního zjištění a je pro každý případ jedinečné. Nelze tedy předem zjišťovat od kamarádek, a už vůbec ne v internetových diskusních fórech od anonymních přispěvatelek.
Možná vyšetření před vyvoláním porodu
- Amnioskopie
Amnioskopie je neinvazivní těhotenské vyšetření plodové vody. Provádí se na konci těhotenství nebo spíše při takzvaném přenášení. Podmínkou pro provedení tohoto vyšetření je prostupnost děložního hrdla pro zavedení amnioskopu. To je kovová trubička (nejtenčí je o průměru 1 cm) a posvícením studeným světlem může porodník zrakem zkontrolovat, zda je plodová voda čirá nebo zkalená. - Kardiotokografické vyšetření
Kardiotokografické vyšetření zmonitoruje nebo křivkami zaznamená srdeční akce plodu. Lékaři podle toho posoudí aktuální stav srdešní činnosti nenarozeného dítěte. - Ultrazvuk (sonograf)
Zjišťuje se velikost dítěte, růstová symetrie nebo odchylky, stav placenty, množství plodové vody. Funkčná stav placenty nepřímo zhodnotí dopplerovské vyšetření průtoků v pupečníkových cévách, které bývá provedeno zároveň. - Zátěžový oxytocinový test
Při zátěžovém oxytocinovém testu je uměle navozeno několik dělořních kontrakcí, jeý jsou nasnímány a zaznamenány kardiotokografem. Tím je zjištěna schopnost plodu snést porodní zátěž. Rovněž je testem zjištěna i schopnost dělohy reagovat a zahájit porodní činnost.
Volba metody vyvolání porodu po termínu
Všechna provedená vyšetření jsou vyhodnocena. V případě podezření na jakékoliv ohrožení plodu lékaři zvolí postup, jakým bude těhotenství ukončeno: buď císařským řezem nebo pokusem o okamžité spuštění porodu. Jestliže vyšetření neprokážou žádné odchylky od normálu, je snahou lékaře citlivě napomoci nástupu přirozeného samovolného porodu. Může to být například:
- Hamiltonův manévr
- Prepidil gel
- Propess systém
- Prostin, vaginální tabletky
- Secatoxin kapičky
- Thiamín injekce