Dne 6. května 1937 byli posluchači rozhlasu ve Spojených státech amerických svědky letecké katastrofy vysílané v přímém přenosu. Reportér H. Morrison měl tehdy komentovat přistání největší vzducholodi světa LZ 129 Hindenburg po jejím transatlantickém letu z Evropy do USA. Jenže při jejím přistávání na americkém letišti Lakehurst došlo ke katastrofickému výbuchu. Zahynulo 36 lidí – 13 cestujících a 22 členů posádky, jeden člen pozemního personálu. Doba vzducholodí skončila.
Tragický konec transoceánské cesty
Dne 3. května 1937 se na svůj osudový let vydala největší vzducholoď všech dob, pojmenovaná podle německého generála a prezidenta Hindenburga. Za čtyři dny našla svůj konec na americké půdě.
Vzducholoď Hindenburg
Vzducholoď Hindenburg byla divem tehdejšá techniky.
- Měřila 245 metrů na délku,
- v pasu měla 45,5 metru
- a zabírala prostor 200 000 kubických metrů.
Také letové vlastnosti tohoto létajícího stadionu byly kolosální.
- Čtyři naftové motory firmy Daimler-Benz o šesti válcích a výkonu 777 kW dovedly vyvinout maximální rychlost 135 km/hod.
- Devadesát tisíc litrů nafty v nádržích umožňovalo dolet 15 000 km bez přistání.
- Vzducholoď dovedla překonat Atlantik za tři dny, stejně jako nejrychlejší transoceánské lodi. Pouze dopravní letadla byla rychlejší, ale pasažéři v nich seděli stísnění, nabalení do teplých kabátů a dolet byl nejistý.
Komfort – to byla visačka kvality vzducholodi Hindenburg. Na jednoho pasažéra připadali přibližně dva členové posádky a tuto převahu nezajišťovali zaměstnanci, kteří by zajišťovali chod vzducholodi, ale lidé, kteří se „točili“ kolem pasažérů – kuchaři, číšníci, stevardi…
- Každý pasažér měl luxusní kajutu, k dispozici byla jídelna, promenádní kajuta, koupelna, kuřárna, hudba. Vše v nejlepší kvalitě.
- Pozoruhodný byl i výhled na moře, protože vzducholoď neplula nad mraky, ale pod nimi, takže vyhlídce na oceán a jeho krásy nic nepřekáželo.
Doba vzducholodí skončila
Konec éry vzducholodí je spojen s obrovskou katastrofou v americkém městě Lakehurstu v roce 1937. Po své cestě mezi kontinenty zde z dosud neznámých příčin (spekuluje se o vadách konstrukčního materiálu a laku, kterým byla vzducholoď natřena) vzplanula německá vzducholoď Hindenburg hraběte Ferdinanda von Zeppelina, která ve své době byla největším vzdušným korábem světa.
Balon naplněný vysoce explozivním lehkým vodíkem vzplanul a před zraky šokovaných diváků v něm shořelo 35 cestujících. Toto neštěstí bylo vyvrcholením éry katastrof vzducholodí, které doprovázely celou jejich historii. Pád Hindenburgu zastavil výrobu vzducholodí.
Německo: Velmoc vzducholodí
Nejvíc vzdušných korábů se stavělo v Německu a plných 118 ze 162 vzdušných a elegantních plavidel zničily katastrofy. Rizika byla při tehdejší úrovni techniky veliká. Kromě snadno vznětlivých plynů lehčích než vzduch, jimiž byly naplněny útroby vzducholodí, představovala velké problémy především navigace a vůbec manévrování. Vzducholodi, přestože byly už v třicátých letech vybavovány poměrně výkonnými motory, se převážně stávaly hříčkami přírody, byly závislé na rozmarech počasí. Při silném větru se jejich existence stávala nebezpečnou nejen při přistávání nebo vzletech, ale i na zemi, kde se v bouřích obtížně ukotvovaly. Několik z nich bylo zničeno při poryvech větru na letištích.
Příčiny katastrof vzducholodí
Vodík, který proměnil v několika vteřinách vzducholoď Hindenburg v gigantickou pochodeň a vyvolal největší katastrofu v historii vzduchoplavby, se v pozdějších dobách nahrazoval héliem. To není tak vznětlivé, ale na druhé straně není pro balony tak výhodné, protože je těžší než vodík. Velké katastrofy vzducholodí však mohly mít rozličné příčiny.
- V roce 1935 vletěl gigantický vzdušný koráb Macon, který americké námořnictvo používalo k navigaci svých lodí nad pobřežím Kalifornie, do bouřky a zřítil se. Příčina byla zřejmá – byl zasažen bleskem.
- Začátek druhé světové války byl už ve znamení letadel a vzducholodě, které byly v minulých letech připraveny v arzenálech válčících zemí, se používaly pouze k hlídkování nebo jako atraktivní terče pro odlákání útočících letadel. Snad naposledy se ve větším množství na nebi objevily nad Moskvou v zimě roku 1941, kdy se nacistický wehrmacht dostal až na dohled od sovětského hlavního města.
- V předválečném SSSR vznikly desítky vzducholodí, které měly převážně vojenské účely. Poslední z nich hlídkovaly na Moskvou a při náletech německých letadel byly sestřelovány jako na pouťové střelnici.
Zdroj: S využitím archivních materiálů
Foto: Zkáza vzducholodi Hindenburg (pixabay.com)