Vzor: Jak napsat děkovný dopis

„Poděkuj. Pusa ti neupadne,“ učili nás rodiče. Poděkováním skutečně nikdo nic nezkazí. Ale někdy nastane situace, že poděkovat jen tak, slovně a jen z očí do očí, se nám zdá  tak nějak málo. Chtěli bychom, aby naše poděkování mělo trvalejší nebo i oficiální podobu. Nebo chceme poděkovat za vzdálenou pomoc. Případně, a i to se může stát, že jsme v prvotním návalu euforie zapomněli poděkovat, a teď to hodláme napravit. To jsou situace, kdy píšeme tak zvaný děkovný dopis.

Při děkování nemusíme skrývat city

K děkovným dopisům se uchyluje víc, než bychom si třeba hned uvědomili. Vždyť i lísteček zanechaný doma na kuchyňském stole či na klávesnici kolegova počítače je malým děkovným dopisem, když na něm stojí slůvko „Děkuji.“ I tento docela malý děkovný dopis udělá druhému radost. A sami budeme mít dobrý pocit, že jsme si na písemné poděkování vzpomněli.

O to větší je oboustranný radost, když písemně poděkujeme ve větším rozsahu s připomenutím, za co děkujeme. Taková situace může nastat mnohokrát za život.

A i když by děkovný dopis měl mít určité náležitosti obvyklého úředního dopisu (zejména je-li psán a posílán osobě vážené nebo nějaké oficiální instituci), jeho hlavní devízou by měla být srdečnost. Děkovný dopis je také příležitost, kdy se nemusíme stydět za emoce a můžeme je – samozřejmě formou přijatelnou – dát najevo.

Děkovný dopis: Kdy a komu

Svým nejbližším

  • Rodičům, partnerů, dětem. Často na ně zapomínáme. Děkujeme za něco, co pro nás udělali nečekaně, nad plán, na úkor svého vlastního pohodlí, volného času. K takovému poděkování opravdu stačí jen lísteček na stole, SMS, kratičký e-mail, soukromá zpráva poslaná prostřednictvím nějakého komunikačního prostředku nebo sítě. Sdělení může být jen kratičké, ale vždy by mělo připomenout, za co děkujeme a mělo by v něm být oslovení, aby příjemce poděkování věděl, že je určeno opravdu jemu:
    „Dík za ty vyžehlené košile, mami.“
    „Dcerko, děkuji za nachystanou svačinu, sám bych to už nestihl.“
    „Děkuji za oškrábané sklo, Petře, potěšilo to.“

    Vyvarujeme se ale banalit a klišé typu „Dík za to, že jsi.“ Čpí z toho neoriginálnost a neupřímnost.

Lékařům, zdravotnickému týmu

  • Na děkovné dopisy lékařům bychom neměli zapomínat. Ať již to je za péči poskytnutou nám nebo našim nejbližším. Píšeme je:
  1. buď hned po úspěšném lékařském zákroku,
  2. a nebo při příležitosti, který nám připadne vhodná k poděkování.
    Příklad: Za úspěšně provedenou operaci, vedení porodu, celkovou péči, včasný zákrok a podobně poděkujeme ústně osobně při odchodu z nemocnice (ošetřujícími lékaři, případně i primáři oddělení), ale hned poté napíšeme děkovný dopis adresovaný nadřízenému lékaře, nejčastěji řediteli nemocnice. V dopise nezapomeneme připomenout diagnózu a druh zákroku a jména zdravotnického personálu. Když je neznáme, děkujeme celému oddělení.
  • Může ale nastat situace jiná. Pro některé lidi je nezapomenutelné přesné datum, kdy jim byl proveden nějaký lékařský zákrok, který je tak zvaně vrátil do života. Každým rokem si to připomínají a svým známým jmenují lékaře, který je zachránil. V ten moment se hodí sednout a napsat tomu lékaři osobně děkovný dopis (připomeneme své jméno, datum, diagnozu a zákrok). Takové nečekané poděkování potěší lékaře i nás samotné. Naštěstí už není vůbec problém zjistit lékařovu adresu, protože všechny nemocnice a většina ordinací své e-mailové adresy zveřejňuje pomocí internetu.

Komu ještě děkujeme

  • Vedení sociálního zařízení (LDN, DD a podobně) za péči o naše blízké
  • Bankám, pojišťovnám nebo jiným institucím za kladné vyřízení naší žádosti
  • Vedení rekreačního zařízení za vstřícnost vůči dětskému kolektivu na lyžařském výcviku, při škole v přírodě a podobně
  • Zastupitelstvu města/kraje (či nadacím) za schválení naší žádosti a poskytnutí dotace
  • Hasičskému záchrannému sboru za pomoc při autonehodě
  • HZS nebo SDH za pomoc při požáru nebo jiné živelní pohromě
  • A dále každému, kdo nám svým činem přinesl radost, a to bez ohledu, zda to učinil z „dobroty srdce“ nebo v rámci plnění svých povinností.
  • Učitelům, vychovatelům a pedagogickému sboru (nejdřív sami za sebe, později za péči o děti)

To, že někdo vykonal dobrý čin a je za tento úkon placen není žádným důvodem, abychom mu za jeho práci nepoděkovali.

Zanechte odpověď