Záškoláctví je poruchou chování, která bývá často spojována s negativním postojem ke škole, s nepřijetím normy pozitivní hodnoty vzdělání, ale může být také projevem šikany nebo reakcí na neprospěch. O záškoláctví mluvíme tehdy, kdy se žák úmyslně, bez omluvitelného důvodu a bez vědomí rodičů nezúčastňuje vyučování.
Při hodnocení záškoláctví je velmi důležité zjistit příčinu, která dítě k útěku ze školy vede, a jaký má dítě postoj ke škole. Poruchou chování není záškoláctví, ke kterému vede strach ze šikany nebo které vyplývá ze školní fobie. Důležitými faktory jsou četnost záškoláctví, jeho plánovitost a způsob provedení.
Příčiny záškoláctví: 
Negativní vztah ke škole
Jednou z příčin záškoláctví bývá právě negativní vztah ke škole, kdy žák nebere vzdělání jako pozitivní hodnotu. Negativní vztah ke škole si ale žák může vytvořit také na základě špatného prospěchu. Často se stává, že žák přestane docházet pouze na jeden konkrétní předmět výuky nebo na předměty podobného zaměření, ve kterých se mu nedaří.
Strach ze šikany
Žák se bojí chodit do školy, aby nebyl šikanován. Vzhledem k tomu, že šikana může zanechat velmi vážné psychické problémy, jedná se o vážný důvod k záškoláctví.
Trávení volného času
V době dospívání mají na dítě velký vliv kamarádi a party, se kterými se stýká ve volném čase. Pokud mají na dítě špatný vliv, škola se pro něj stává méně atraktivním místem než např. obchodní centrum nebo restaurace, kde se může začít vídat s kamarády i v době vyučování.
Vliv rodinného prostředí
Spouštěčem záškoláctví mohou být rodinné problémy, díky kterým může být žák vystaven neustálému tlaku a stresu, kterému se snaží nějak uniknout.
Řešení záškoláctví
Nejdůležitější ze všeho je zjistit příčiny, proč k záškoláctví dochází. Teprve na základě tohoto zjištění je možné se žákem dále pracovat.
Dalším důležitým faktorem je spolupráce rodičů žáka se školou. Výchovný poradce může po poradě s rodiči žáka poslat do pedagogicko-psychologické poradny, která provede vyšetření a případně doporučí další postup.