Zavádění příkrmů nemléčného charakteru lze rozdělit do několika fází. Z počátečního seznamování dítěte s novými chutěmi postupně přecházíme k úplnému nahrazení jedné mléčné porce (obvykle oběda) a přitom pečlivě sledujeme možné alergické reakce na nabízené potraviny.
Příkrmy do 4. měsíce života
Až do věku ukončeného 4. měsíce nepodáváme dítěti žádné jiné příkrmy ani nápoje kromě mateřského mléka případně umělé výživy. Výjimku tvoří obzvláště horké letní dny, kdy je možné dát dítěti denně několik lžiček převařené vody.
Předčasné zavedení příkrmů před ukončeným 4. měsícem života může vést k celé řadě problémů. Dochází k omezení laktace a tím podvýživě dítěte, které ještě není schopno vstřebat životně důležité látky z jiných potravin. Hrozí také výskyt alergií, prudkých průjmů, celiakie a dalších onemocnění.
Nestačí-li dítěti v tomto období mateřské mléko, přikročíme k podávání umělé výživy, ale nikoli nemléčných příkrmů a to ani dětské kaše před spaním!
Zavádění příkrmů ve 4. měsíci – ano nebo ne?
Od ukončeného 4. měsíce života je doporučeno podávat příkrmy pouze dětem, které jsou živeny náhražkou mateřského mléka. Vše ale záleží především na vývoji miminka. Nevypije-li nekojené dítě více než jeden litr mléka denně a jinak po všech stránkách prospívá (růst i přibírání na váze je rovnoměrné), není třeba se zavedením příkrmu spěchat. Naopak plně kojené dítě s malými přírůstky hmotnosti může zavedení příkrmů ocenit už v tomto období.
Ať už se rozhodnete ve 4. měsíci zavést či ne, měli byste do jídelníčku dítěte zavést alespoň stopové množství lepku jako prevenci pozdější alergie. Stačí 1-2 lžičky obilné kaše denně. Začíná se ovsem, po týdnu bez alergické reakce přijde na řadu ječmen a po dalším týdnu pšenice.
Jak na zavádění příkrmů
Začínáme jemným pyré z nasládlé zeleniny – mrkve nebo brokolice (tu pouze tehdy, netrpí-li dítě nadýmáním). V době poledního krmení nabídneme dítěti 1-2 lžičky podušené a rozmačkané zeleniny a dokojíme ho nebo dokrmíme umělou výživou. Množství postupně zvyšujeme až na 7-8 lžiček (možno i více, pokud se miminko jídla dožaduje). Pozorně sledujeme možné alergické reakce (průjem, otoky, vyrážky apod.). Neobjeví-li se ani po 4-5 dnech, pokračujeme s přidáním dalšího druhu zeleniny – obvykle brambor.
Jakmile dítě bez problémů snáší 3-4 druhy zeleniny, zařadíme do jídelníčku i maso (3x týdně) a vaječný žloutek (1x týdně). Bílek je kvůli možné alergické reakci doporučován až od jednoho roku. Další příkrmy (obvykle odpolední ovocnou přesnídávku) zařadíme do jídelníčku až ve chvíli, kdy zeleninovo-masová směs zcela nahradí polední porci mléka.
Večerní obilnou kaši můžeme do jídelníčku zařadit kdykoliv, ale pouze v případě, že se dítě v noci často budí (nevydrží spát déle než tři hodiny) a opět po malých dávkách. Doporučené pořadí obilnin je stejné jako při zvykání dítěte na lepek, tzn. oves, ječmen, rýže a úplně nakonec pšenice.