Zavařování dýně

Bývaly doby, kdy se český národ dělil na dvě skupiny: ti kteří mají rádi nebo toleruji zavařenou dýni, a ti, kteří by se dýňového kompotu ani nedotkli. Stav trval velice dlouho, protože dýně se u nás pěstovala odnepaměti. Naneštěstí jen jeden druh, který se zpracovával ponejvíc právě na dýňový kompot. Oblíbený/velmi neoblíbený. Náš vztah k dýním se změnil. Není na škodu vyzkoušet, zda se nezměnil i vztah k dýňovému kompotu. Ostatně, zavařování dýně se nemusí omezovat jen na kompot.

Proč zavařovat dýni?

Dýně mají poměrně dlouhou trvanlivost, a při dobrém uskladnění vydrží i několik měsíců – až do jara. S jejich případným zavařováním tedy není třeba spěchat. Dýně v klidu a bez úhony počká, až ustane shon kolem kolem zavařování ovoce, jemuž hrozí zkáza: hrušek, švestek, podzimních jablek.

V dýňové sezoně hledíme co nejvíc si užít dýní čerstvých. Lze z nich bezpočet pokrmů, moučníků, dezertů. Skutečnými „královnami“, co se možnosti použití týká, jsou dýně máslová a dýně hokaido. Těch je na zavařování skoro až škoda.

Na zavařování se hodí ta dýně, kterou naši předkové v Čechách na Moravě a ve Slezsku pěstovali odjakživa: tak zvaný turek, tykev velkoplodá.

Dýňový kompot bude doopravdy sněden

Nejefektivnějším produktem domácího zavařování dýní je dýňový kompot. Mezi hospodyňkami a světem internetu kolují recepty na jiné způsoby zavařování dýní:

ve slaném nálevu,
jako marmeláda,
jako čatní…

Zkušeností prověřenou léty zůstává, že pro tyto domácí výrobky se zřídka kdy najde skutečné uplatnění.

Proč zavařovat slanou dýni, když na skříni v suchém pokoji vydrží tak dlouhou?
Proč dělat marmeládu z dýně (do níž musíme přidat X dalších komponentů, aby měla vůbec nějakou chuť), když na stromech mimo města zůstává chuťově výtečné ovoce k výrobě marmelády mnohem vhodnější?

Ono i v klasickém dýňovém kompotu je dýně jen nositelem chuti nějakého přídavku. V horším případě uměle vyrobené tresti, v lepším případě citronu nebo jiného ovoce. Nejčastějším způsobem zavařování dýně je osvědčený kompot s citronem.

Dýňový kompot podle našich babiček

Dýni je nutno nejprve rozpůlit a vydlabat semena. Je to dost obtížný úkol. Protože to jde poměrně nesnadno. Je-li v domácnosti osoba disponující „hrubou silou“, je dobré o tuto práci ji vyžádat.
Nařezat dýni na asi pět centimetrů široké pásky již tak obtížné není.
Pak je nutno dýni okrájet ze slupky. Snad jen dýně hokaido má slupku, která tepelnou úpravou změkne. Všechny ostatní druhy dýní je nutno oloupat.
Pásky se pak rozkrájí na menší kostky. Naše prababičky k tomu používaly vroubkovaný nůž, aby byly kousky dýně zdobné.
Kousky dýně pak podle tradovaných receptů zalily octovou vodou, o generaci mladší babičky už používaly místo octa kyselinu citronovou. V kyselém nálevu nechaly dýni jeden až dva dny. Tento krok činily proto, aby dýně v kyselém prostředí zkřehla. V jiných dobových receptech se doporučovalo dýni máčet v roztoku octa, vody a cukru.
Po odležení kousky dýně zcedily, roztok převařily (když v něm nebyl cukr, tak svářely s cukrem) a postupně v něm kousky dýně povařily.
Když kousky dýně v sirupu zesklovatěly, vybíraly je babičky drátěnou naběračkou a hned skládaly do sklenic. Dýni prokládaly plátky syrového citronu nebo pomeranče.
Ovoce ve sklenicích zalily vřelým sirupem, přidaly jeden hřebíček a kousek celé skořice, povázaly celofánem a bylo hotovo.
Bez sterilování.

Dýňový kompot (rozpočet)

75 dkg očištěné dýně, ½ l čtyřprocentního octa, ½ l vody, 50 dkg cukru, 2 citrony, několik hřebíčků, kousek celé skořice.
(Postup práce viz předchozí odstavec.)
Zdroj: Vaříme zdravě, chutně, hospodárně, Praha 1958)

Kompot dýňový (rozpočet)

1 kg dýně, 1 l vody, ¼ l osmiprocentního octa, 80 dkg cukru, 1 citron nebo pomeranč.
(Postup práce stejný.)
Zdroj: Klimentová, Štampach, Ovocné pochoutky v našem jídelníčku, Praha 1965