Značení oceli

Podle vlastností a kvality je ocel roztříděna do skupin zvaných třídy. Charakteristiku oceli pro tu kterou třídu udává platný česká státní norma ČSN 42 0002:1976. Ke značení oceli podle tříd se používají číslice a tečky. Pozice čísel i tečky má svůj význam. Upozornění: Článek má pouze informativní charakter, nesupluje odborný text určený profesionálům.

Dělení oceli

Ocel je technický slitina železa s uhlíkem a jinými prvky. Podle množství chemických prvků přidaných k železu se dělí na:

• oceli uhlíkové. Uhlíku, který má ze všech dalších prvků největší vliv na vlastnosti oceli (hlavně zvyšuje tvrdost a pevnost oceli) mohou obsahovat až 2,14%;
• slitinové, které mimo uhlík v menším množství obsahují tak zvané slitinové prvky (mangan, hliník, křemík, wolfram, nikl a jiné) a podle prvku převažujícího je pak ocel nazývána.

Jiný způsob dělení oceli vychází ze způsobu její výroby. Jsou to:

• oceli ke tváření (válcování,
• kování, lisování;
• oceli k lití (na odlitky);
• oceli nástrojové;
• oceli konstrukční.

Rozdělení nelegovaných ocelí:

• Ocel nízkouhlíková: Obsah C (%) do 0,25
• Ocel středně uhlíková: Obsah C (%) do 0,25 do 0,60
• Ocel vysokouhlíková: Obsah C (%) nad 0,60

Třídy oceli podle české státní normy

Třídy oceli určují její vlastnosti a jakost. Třídy jsou dány platnými českými státním normami.

Číselné označování a rozdělení ocelí ke tváření určuje český norma (ČSN) 42 0002:1976. Oceli ke tváření se označují číslicemi. Označení je tvořeno základní číselnou značkou  čáslem doplňkový, které je odděleno tečkou. Základní číselná značka je pětimístné číslo, které označuje základní materiál.

Číselné označování a rozdělení ocelí ke tváření ČSN 42 0002:1976

• Základní číselná značka je pětimístné číslo, označující základní materiál.
• První číslice v základní značce je 1 a označuje tvářenou ocel.
• Druhá číslice ve spojení s první označuje třídu oceli.
• Třetí a čtvrtá číslice mají různý význam podle třídy oceli.
• Doplňkové číslo má jednu nebo dvě doplňkové číslice.

Třída 10

Dvojčíslí dané třetí a čtvrtou číslicí v číselné značce oceli vyjadřuje u konstrukčních ocelí nejmenší pevnost v tahu v 10 MPa s těmito výjimkami:

• oceli obchodní jakosti: třetí a čtvrtá číslice je 0 (např. 10 000, 10 004)
• betonářské oceli: dvojčíslí udává nejmenší mez kluzu v 10 MPa

Třída 11

Dvojčíslí dané třetí a čtvrtou číslicí v číselné značce oceli vyjadřuje u konstrukčních ocelí nejmenší pevnost v tahu v 10 MPa s výjimkou automatových ocelí, kde třetí číslice – 1 – označuje ocel obzvlášť vhodnou k obrábění a čtvrtá číslice charakterizuje střední obsah uhlíku v desetinách procenta, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo. Je-li střední obsah uhlíku menší než 0,1 %, používá se číslice 0.

Třída 12 – 16

U ocelí třídy 12 je třetí číslice v číselné značce oceli většinou 0. U ocelí tříd 13 až 16 vyjadřuje třetí číslice součet středních obsahů legovacích prvků v procentech, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo. Čtvrtá číslice vyjadřuje střední obsah uhlíku v desetinách procenta se zaokrouhlením setin od 3 na vyšší desetinné číslo. Příklad: Průměrný obsah C 0,23 % se zaokrouhlí na 0,3; čtvrtá číslice bude 3.

Třída 17

Třetí číslice v základní číselné značce ocelí třídy 17 vyjadřuje typ legování ocelí jednotlivými legovacími prvky nebo skupinou hlavních legovacích prvků. Čtvrtá číslice v základní číselné značce ocelí třídy 17 vyjadřuje obsah hlavních legovacích prvků Cr, Mn a Ni v jednotlivých druzích ocelí podle typu legování.

Třída 18 se pro ocel nepoužívá

Třída 19

Třetí číslice v základní číselné značce ocelí třídy 19 vyjadřuje jednak:

• nelegované oceli,
• jednak typ legování oceli jednotlivými legovacími prvky nebo skupinou hlavních legovacích prvků.

Čtvrtá číslice v základní číselné značce legovaných ocelí třídy 19 má význam pořadový.

Slovníček: legování

Legovat (z něm. legieren, od lat. ligare, spojovat, svazovat) –  přidávat do základního kovu jiný kov pro zlepšení jeho mechanických vlastností.
(Slovník cizích slov)

Zdroj: S využitím ČSN a informací spol. Ferona a AllWeld Metal