Zpracování česneku

Otázku zpracování česneku neřeší lidé, kteří česnek kupují při běžných nákupech jako jinou zeleninu téměř denní potřeby. Jak česnek zpracovat zajímá ty, kteří mají česneku velké množství – třeba pěstitelé nebo ti, kdo nakoupí najednou (třeba výhodně) velké množství česneku najednou. Na internetu je k dohledání množství rad, jak česnek zpracovat. K některým je ovšem nutno přistupovat s rezervou. Někdy jsou fundovanější rady ve čtenářské diskusi než v samotném návodném článku.

„Věř, ale komu věříš měř“

„Také vás nebaví stále loupat česnek? Připravte si minumálně dvě paličky česneku…“ I to se může čtenář dozvědět, když „brouzdá“ internetem ve snaze najít rady, jak zpracovat česnek. Jenže česnek do zásoby nezpracováváme proto, že by nás „už nebavilo loupat stroužky“, ani když z obchodu přineseme dvě palice.

Česnek hledí zpracovat – a uchovat na delší dobu – lidé, kteří mají větší množství česneku a obávají se jeho zkázy: plísně nebo tak zvaného „vyšeptání“, vyschnutí, vyrašení… Větším množstvím nejsou míněny kusy palic, ale kilogramy česneku. A to jsou buď začínající pěstitelé nebo ti, kteří na podzim (třeba levně) nakoupili/dostali větší zásobu česneku a zjistili, že se jim česnek začíná kazit.

„Babo, raď!

Ideálním zdrojem informací jsou speciální zahrádkářské a pěstitelské publikace a webové stránky. Do nich přispívají, třeba i formou diskusního fóra, lidé, kteří mají skutečné osobní zkušenosti s pěstováním a potažmo zpracováním česneku. Velmi užitečné jsou i diskusní příspěvky pod články s „česnekovou“ tématikou v některých společenských magazínech, v nichž nespokojení čtenáři uvádějí na pravou míru to, co se jim v hlavním textu „nepozdává.“

Nejlepší je nijak nezpracovaný česnek

Asi nejzásadnější je upozornění, že nejlepší je uchovat česnek v jeho původním stavu. Ke zpracování přistupovat až teprve tehdy, kdy se kazit začíná.

  • Česnek se skladuje na suchém, tmavém a chladném místě, nikoliv ale mrazivém. Dříve se česnek svázal/spletl do copů a zavěsil na trám na půdě. Při dobrém svázání pak stačilo vytáhnout pár paliček do příruční zásoby ve spíži, aniž by se pletenec rozpadl.
  • Ve chladném prostředí, které ale nezaručuje naprosté sucho (sklep) prý česnek vydrží, jsou- palice s s kouskem uschlé nati (2 – 3 cm) uloženy v papírových obalech od vajec a ještě v dřevěné lísce od ovoce.

Suché a chladné tmavé místo nemají lidí lidé bydlící v městských bytech, kteří si česnek vypěstovali třeba na pozemku v zahrádkářské kolonii nebo na chalupě. Ti musí najít svůj vyhovující způsob zpracování česneku.

Česneková pasta

Velmi častou domácí metodou, jak zachovat česnek před zkažením, byla tak zvaná česneková pasta. Česnek se vyloupe, podrtí, rozmixuje, utře nebo namele a smíchá se solí v poměru na 1000 g česneku 100 až 350 g soli. Sůl působí jako konzervant, takže česnek nezačne kvasit. Nezavařuje se. Takto česnek zpracovávaly celé generace v moderní historii zahrádkářství.

Česneková pasta je velmi skladná a vydrží až do další sezony. Jen někdy změní barvu – do zelena. To není na závadu. Ale je dost slaná. Báječně se hodí do vařených pokrmů (kde se omezí ostatní přidaná sůl). K přímé spotřebě je ovšem slaná až příliš. To někomu vadí chuťově, jinému zdravotně.

Česneková pasta bez soli

Proto druhým běžným způsobem je nakládání rozdrceného česneku do tuku. Dříve se používalo vepřové sádlo. V době, kdy panoval až nekritický boom oleje olivového, se v magazínech začalo doporučovat zalití česneku olivovým olejem. A právě tato rada se v současné době mnohým zkušeným už nepozdává.

„Olivový olej přidá specifickou chuť, kterou ale nemusíme chtít v každem jídle. Proto bych doporučoval něco neutrálního,“  píše v disku pod článkem s radou nakládat česnek do olivového oleje jeden ze čtenářů. „Babička smíchala umletý česnek se sádlem a zavřela do skleniček. Je to stejné, jen české,“ připomíná jiná čtenářka.  „Už mě vadí rady pořád do všeho cpát olivový olej. To budeme i péct bůček na olivovém oleji?“ rozhořčuje se další.

Na blozích o venkovském způsobu žití se k nakládání drceného česneku také doporuče sádlo, jako vyzkoušené staronové konzervační médium. A když olej, tak bez výrazné chuti – běžný stolní (slunečnicový, řepkový).

  • Ovšem proti  metodě nakládání česneku (stroužků nebo drceného) do tuku/oleje vystupují názory, že je tukový nálev dobrou živnou půdou pro anaerobní množení toxických bakterií rodu Clostridium.

Zmrazení česneku

Uchovat vyloupané stroužky v mrazáku je také často čtená rada. Zkušenosti jsou různé.

  1. Někomu se to neosvědčilo.  Česnek rozbředl nebo jeho odér „nakazil“ i jiné potraviny (ovoce).
  2. Jiní mají s mražením česneku dobré zkušenosti, pouze radí neoloupat stroužky úplně, poslední vrstvu slupky jim ponechat.

Nasušit česnek do zásoby

Kdo má elektrickou sušičku, mixér a notnou trpělivost, může česnek do zásoby nasušit. Nejprve je třeba stroužky oloupat a nakrájet na tenké plátky. Poté se česnek pomalu usuší a následně umele. Sušička je ovšem pak velmi dlouho česnekem cítit.

Ilustrační foto: pixabay.com

Zanechte odpověď