Podle zjištění lékařů se děti rodí jako dalekozraké. V prvních týdnech a měsících života nejsou schopny rozpoznávat blízké předměty. Proto jsou první měsíce života nejvíce důležité pro rozvoj zraku. Zvláště během vývoje novorozence a kojence záleží na prostředí, ve kterém se nachází (na osvětlení místnosti, na barevnosti předmětů kolem dítěte – například barevné hračky, na vzdálenosti předmětů od dítěte, na komunikaci dítěte s matkou, na umění matky používat hravé oční cviky na blízko a na dálku). Už od narození dítěte bychom měli věnovat pozornost jeho očím.
Zrak novorozence lze snadno vyšetřit
Nejdůležitější pro rozvoj vidění člověka je období od prvních týdnů života dítěte do přibližnějeho tří let. Právě kolem tohoto roku je bouřlivý vývoj vidění u člověka prakticky ukončen. Mnozí rodiče se domnívají, že v tomto období nelze dítě řádně vyšetřit, protože dítě ještě neumí spolupracovat nezná znaky a obrázky na světelné tabuli, nenechá se vyšetřit jakýmikoli přístroji, a navíc zcela cizí osobou, je ne své v cizím prostředí. Není to pravda. I novorozenec, u něhož není vnímání barev v prvních dvou třech týdnech života dosud dokonale vyvinuto, reaguje na černobílé, případně černo-bílo-červené předměty zdobené například pruhy, šachovnicí, spirálou nebo schématickým obličejem. Později je podle odborníků možno využít k vyvolání reakce zraku nejen černobílý kontrast, ale celé škály barev, působení různých povrchů materiálu v kombinaci se světelnými efekty.
Co víme o zraku dětí
- Jak vidí svět děti?
- Je optické vnímání batolat a předškolních dětí stejné jako u dospělého?
- Vidí novorozenci barevně?
- Mají na děti barvy stejný psychický dopad jako na dospělé?
Nemluvňata se rodí již s vývojově hotovým zrakem. Zrak je ze všech smyslů nejsložitější ve výstavbě a jeho činnost je velmi jemná.
I když se rodíme se zrakem „hotovým“, ve složitém dětském vývoji je zapotřebí zvládat další úkony, jako jsou pohyby očí, ovládání očních svalů, schopnost koncentrovat zrak (zraková akomodace), vnímat hloubku, perspektivu, rozeznávat tvary a podobně.
Barvy prvního roku
Výzkumy u nemluvňat ukazují, že do prvního roku života dávají přednost žluté, pomerančové, červené a růžové, zatímco barvu modrou, fialovou a zelenou ignorují nebo jen velmi málo preferují. Je tedy zřejmé, že jde o barvy na „teplém“ konci světelného spektra, tedy barvy o dlouhé vlně.
Na konci prvního roku života dítě již spolehlivě rozeznává barvy, i když zhruba do tří let dává přednost tvaru před barvou (červeného koníka nedá k červeným pejskům, ale k modrým koníkům).
Vývoj vnímání barev jako symbolů a jejich psychický dopad ve vývoji dítěte trvá až do puberty a závisí na kulturním a sociálním prostředí. Psychologové často právě pomocí preference barev dítěte například při kreslení odhadují, jak zdravý je jeho psychosociální vývoj.
Dítě používá barvy dvěma způsoby:
- Napodobuje přírodu (modré nebe, zelená tráva, žluté slunce) – tento dětský realismus a snaha o co nejvěrnější kopii přetrvává poměrně dlouho,
- Nechává nést svým nevědomím a fantazií.