Třebaže nevolnictví bylo v Čechách zrušeno patentem císaře Josefa II. v roce 1791, robotní povinnosti, roboty, nezbavil. Přesto bylo zrušené poddanství důležitým krokem vedoucím ke zrušení roboty v Čechách, ale i v jiných evropských zemích. Zákon o zrušení poddanství a robotních břemen byl odhlasován 8. srpna 1848 a podepsán dne 7. září 1848.. Tím byla dovršena likvidace středověkého feudálního systému.
Robota byla, když…
Robota byla ve feudálním systému povinná osobní služba rolníků a sedláků (rozuměj venkovského zemědělského lidu žijícího na půdě patřící šlechtickým rodům.
Všichni členové selských či rolnických rodin měli stanovenu robotní povinnost:
- muži až do pětapadesáti,
- ženy od sedmnácti do padesáti let,
- děti od třinácti let.
Dospělí měli povinnost zemědělských prací (orba, sečení trávy na píci, sklizeň, odvoz a konečné zpracování veškerých zemědělských plodin, starost o dobytek, hospodářská zvířata, pomoc při rybolovu a honech. K dětským povinnostem patřila pastva, sběr lesních plodů pro panské kuchyně, štípání dřeva…
Robotní povinnost byla stanovena na přesný počet dní v roce a dělila se na:
- robotu ruční (přímá práce)
- a robotu s potahem (majitel dával k dispozici svůj potah – koňský nebo třeba volský) na tahání zemědělský strojů, svoz úrody, dřeva a podobně.
Práce „na panském“ měla přednost před prací na vlastním pozemku sedláka, rolníka. Na dodržování robotní povinnosti dohlíželi vlastníkem zaměstnávaní správci a drábové.
Zrušení poddanství – první krok
Do doby tak zvaného osvícenství byli lidé žijící na půdě šlechtice ve stavu poddanství. Nemohli svobodně rozhodovat nejen o své práci (robotě), ale ani o svém životě: stěhování, svatby, vzdělání… Zrušení poddanství bylo jedním z výsledků osvíceneckých filozofických směrů a snah.
Pro české země byl významným „patent o zrušení nevolnictví“, který byl výnosem římského císaře a českého krále Josefa II. z 1. listopadu 1781. Ten zrušil nevolnictví, čili doslovně „tělesné poddanství neboli člověčenství“, a nahradil je „mírným poddanstvím podle příkladu zemí rakouských“.
To znamenalo, že zanikla ponižující osobní závislost poddaného lidu na „vrchnosti“ – šlechtě, a lidé se stali svobodnými ve věci rozhodování o sobě samých. Stali se rovnoprávnými občany. Mohli se bez souhlasu šlechtice stěhovat, uzavírat manželství, studovat mimo území panství a podobně. Vrchnostenské úřady ovšem nadále měly výkonnou moc, byly nejbližší autoritou. Právě tak zůstala bývalým poddaným robotní povinnost a naturální nebo peněžní dávky odváděné vrchnosti. To trvalo až do roku 1848, který bývá v historii označován za „revoluční“.
Revoluční rok 1848
Na přelomu 18. a 19. století byly evropské země vyčerpány válkami.
- V polovině čtyřicátých let 19. století postihla rakouské císařství mimořádně silná hospodářská krize, kterou ještě prohloubila několikaletá neúroda.
- Došlo k několika protirobotním povstání, která musela být na několika místech ukončena za pomoci vojska.
- Příslušníci selského stavu neměli zastoupení na zemských sněmech, ale ani jinde nenacházeli zastání a pochopení.
V roce 1848 vypukly v Itálii, ve Vídni a v Praze revoluce. Třebaže byly potlačeny, monarchie byla nucena učinit některé zásadní ústupky. Například v březnu 1848 byl císařem přijat patent, který sliboval do roka zrušit robotní povinnost (a přiměřeně ji nahradit). Následkem bylo“
- uklidnění některých oblastí na venkově,
- ale naopak na jiných místech selské bouře zesílily, lidé odmítali chodit na robotu a platit finanční odvody.
O zrušení roboty se zasadil mladík z Krnovska
V červenci 1848 přednesl na třetí schůzi říšského sněmu tehdy čtyřiadvacetiletý poslanec Hans Kudlich, rodák ze slezského Úvalna, návrh zákona o zrušení poddanství a robotních břemen. V srpnu se o návrhu začalo jednat a poslední srpnový den roku 1848 byl zákon schválen. Pro zrušení feudálních břemen byla většina hlasujících poslanců.
Císař Ferdinand I. konečný text zákona podepsal dne 7. září 1848. Zákon mimo jiné rušil všechna dosavadní poddanská břemena – naturální a peněžní dávky, ale i služby, které plynuly z poddanství.
Víte, že…
- … vrchnost vyžadovala od poddaných týdně v zimě tři dny roboty a ve zbylých ročních obdobích šest a někdy i dokonce všech sedm dní? A to přesto, že Robotní patent (včetně úprav z let 1717 a 1738) stanovil robotní povinnosti na maximálně tři dny v týdnu a nedělní i sváteční roboty zrušil.
- … nejznámějším bojem proti robotní a nevolnické povinnosti v Čechách bylo potlačené selské povstání v roce 1775 u Chlumce nad Cidlinou? Porážka dala vzniknout českého příměru a úsloví „dopadnout jak sedláci u Chlumce“.
- … originální rozhledna nad obcí Úvalno (Krnovsko) byla vystavěna jako mauzoleum slavného rodáka Hanse Kudlicha? Ve svých 24 letech jako poslanec přednesl návrh zákona o zrušení poddanství a robotních břemen.
Foto: Mausoleum Hanse Kudlicha v Úvalnu (Krnovsko) (jez)